Temné dny na severu Islandu.
Nejnovější díl detektivní série Dark-Iceland-Reihe.
Detektivky sice nejsou žánr, po kterém bych sahala často (obzvlášť po tom, co se s nimi v posledních letech roztrhl pytel), ale Wintersturm se odehrává na Islandu, a to mě, jako skandinavistku, zaujalo. Kniha je šestým dílem ze série Dark-Iceland-Reihe a německá odnož nakladatelství Penguin Random House ji představuje jako jednu z hlavních podzimních novinek. Jednotlivé díly ale není nutné číst popořadě, v každém se řeší samostatný případ. Sérií čtenáře provází Ari, policista v malém městě Siglufjörđur na severu Islandu. Základní informace o něm se čtenář dozví v každém díle a zůstává tedy v obraze.
Autor knihy Ragnar Jónasson je členem britské Crime Writers‘ Association a spoluzakladatel mezinárodního festivalu zaměřeného na psaní detektivek Iceland Noir. Kromě série Dark-Iceland-Reihe napsal i trilogii Hulda, která se dočkala uznání v New York Times i Washington Post. Ragnar je také ověřeným autorem na Goodreads, kde poměrně čile komunikuje s fanoušky (proto s ním neváhejte sdílet dojmy z jeho knih 😊).
Děj Wintersturm nás přenáší do období Velikonoc, kdy už se na severu Islandu začínají prodlužovat dny. Ariho potkáváme ve chvíli, kdy postoupil na kariérním žebříčku a stal se velitelem místního oddělení policie. Nachází se v životní fázi, kdy upřednostňuje kariéru. Jeho rodina se rozpadla a bývalá žena Kristín se, spolu s jejich malým synem, odstěhovala do Švédska a vídají se jen sporadicky.
Siglufjörđur je klidné městečko, kde se toho moc neděje. Hlavní zprávou dne bývá nanejvýš to, že se blíží špatné počasí a mohou nastat sněhové bouře. Tudíž ani noční služby policistů nejsou náročné, maximálně musí o víkendu řešit výtržnictví opilců nebo potyčky. Vše se ale změní, když během Ariho noční služby na zelený čtvrtek zazvoní telefon. Dostane oznámení, že svědek našel na kraji města mrtvou ženu. Na místě činu Ari zjistí, že se jedná o mladou dívku. Je jasné, že zemřela na následky pádu z výšky. Ale byla to nehoda? Nebo snad sebevražda? Obyvatelé přilehlého domu, z jehož terasy dívka skočila (nebo byla shozena?), nejsou příliš sdílní. Všechno sice ukazuje na sebevraždu, ale Ari ví, že musí prověřit všechny možnosti. Úplně se mu to ale nehodí, protože chtěl Velikonoce trávit se synem.
I když případ ze začátku vypadá jasně, jak Ari získává další a další svědectví, teorie sebevraždy už nesedí. Arimu nedá spát ani zvláštní poznámka v dívčině kalendáři, která ho navede na novou stopu. Během vyšetřování se ale objevují další otázky: Říká svědek, který tělo našel, pravdu? Opravdu se podivínský malíř v noci jen nevinně procházel po okolí? A co ví stařík upoutaný na lůžko v domově důchodců? Byla dívka opravdu tak vzorná, jak si myslí její matka? A jak s vyšetřováním zamíchá sněhová bouře? To už musíte zjistit sami.
Kniha je napsaná poměrně jednoduše a čtivě, zvládnou ji bez problémů čtenáři s úrovní němčiny B1. Některé dialogy zpočátku zní nepropracovaně, možná je to způsobeno překladem, ale to nedokážu posoudit (s islandštinou se zatím tolik nekamarádíme). Postupně se ale dialogy zlepšují a zapadají do děje knihy, který má spád. Autor umí dobře ukončovat kapitoly tzv. cliff hangerem, stupňuje tím napětí a nutí vás číst dál a dál.
Pokud tedy máte rádi oddychovou četbu s detektivní zápletkou z temného severského prostředí, je tento titul přesně pro vás. Třeba vás Ari zaujme natolik, že si nakonec přečtete o všech jeho případech.