Autorka hned v úvodu píše, že kniha se skládá ze dvou základních častí:
Jednotlivé klimatické hrozby.
Chování lidí, které hrozby způsobuje a prohlubuje.
Překvapivá a velmi aktuální autorská prvotina vědkyně v oblasti klimatických změn, udržitelných stravovacích návyků a potravinové bezpečnosti publikovaná vydavatelstvím Cambridge University Press.
Když bych se pokoušela shrnout svůj první dojem z této knihy po jejím přečtení do jediné věty, poukázala bych na prostý citát z dětské knihy o problematice životního prostředí „The Lorax“, který v jedné z kapitol použila samotná autorka:
„Unless someone like you cares a whole awful lot, nothing is going to get better. It's not.“
Tento výrok z pera světoznámého autora dětských knih Theodora Seussa Geisela, který je veřejnosti známy spíš jako Dr. Seuss, může na některé působit příliš pesimisticky a stroze. A přesto ho považuji za velmi pravdivý ve své jednoduchosti.
V době, v které jsme už tak neustále bombardovaní apokalyptickými vizemi o budoucnosti naší planety ze všech stran (tolik knih, článků, dokumentů, podcastů, vyjádření vědců a známých osobností), si můžeme klást otázku: „Opravdu má význam, aby nám někdo další říkal, že se možná vůbec nic na světě neubírá správným směrem?“
Knihu jsem otevřela s dávkou skepticizmu.
Autorka totiž hned v úvodu píše, že kniha se skládá ze dvou základních častí – v první se věnuje popisu jednotlivých problémů, které jsou spojené s klimatickými změnami a chováním lidí. V druhé časti prezentuje „recepty“, které můžeme následovat, abychom dosáhli v těchto oblastech pozitivních změn a žili zdravěji jako jednotlivci, i jako společnost. Rozhodla se věnovat problematice agrikultury, chovatelství, odpadů, pandemie, rybolovu, plastů, skleníkových plynů, zániku flóry a fauny, našich současných stravovacích návyků a související politiky.
Na takto rozsáhlá témata se mi zdála kniha dost tenká (234 stran – když pominu bibliografické odkazy a poznámky na konci) a podvědomě jsem očekávala, že v podstatě povrchním způsobem shrne to, co už mnozí víme a maximálně zopakuje doporučení typu: „...nepoužívejte plasty, nejezte maso, jezděte na kole, vy ignoranti...!“, odůvodní to stručně názory vědců a nebude se tématu věnovat do hloubky.
Mýlila jsem se.
V knize samozřejmě není shrnuté všechno z těchto oblastí (to ani není jejím cílem), autorka ale primárně vysvětluje ty časti, u kterých považuje za důležité, aby jim i běžní lidé věnovali větší pozornost a mohli získané vědomosti aplikovat v praxi.
Její cílovou skupinou tedy nejsou jen studenti oborů zaměřených na environmentální otázky, ale i širší veřejnost. Proto je podle mě psaná tak, aby byla čtivou pro běžného člověka bez toho, aby ztrácela svůj vědecko-výzkumný efekt.
Svoje tvrzení a doporučení autorka prezentuje nejen jednotlivě, ale i v širších souvislostech. Čtenář získá na mnohé informace, o kterých si myslel, že jsou mu známe, nový pohled a pochopí problematiku mnohem komplexněji. Zachází do detailů, nevyjadřuje se vágně, čímž je kniha i navzdory kratšímu rozsahu velmi faktografická a je postavená na seriózním přístupu k číslům a k vědě.
Autorka se vyjadřuje věcně, nemanipuluje zbytečně s emocemi čtenáře, nechává z knihy mluvit výzkum a fakta.
Vysvětluje například vliv monokultur v zemědělství a zánik živočišných druhů na růst množství infekčních chorob přenosných na člověka (včetně onemocnění COVID-19), nezpochybňuje vliv zvyšování CO2 (oxid uhličitý) v ovzduší na klimatické změny, ale zaměřuje se víc i na CH4 (metan) a N2O (oxid dusný), které mají mít podle výzkumů mnohem větší potenciál přispívat ke globálnímu oteplovaní, a prezentuje rady na jejich limitování. Objasňuje, proč jsou doporučení na konzumaci ryb nebo produktů z kravského mléka bezdůvodné, a jak produkce kravského mléka zvyšuje plýtvání vodou. Věnuje se také problematice plýtvání jídlem a potřebě správného zpracovávání odpadů. Lépe ilustruje nebezpečí zániku korálových útesů, zvyšování PH oceánů a vliv vodních zásob na celkový ekosystém. Poukazuje na problémy spojené s růstem populace a distribucí potravin a na následky toho v budoucnosti. Nepomíjí ani otázku chovu hovězího dobytka či otázku vhodnosti/nevhodnosti používání produktů z bavlny a z biorozložitelných plastů. Zmíněná témata jsou jen zlomkem celkového obsahu knihy, autorka v závěru uvádí v bodech přehledné shrnutí jejích myšlenek a doporučení.
Kniha je, myslím, dostatečně odborná na to, aby přinesla nové poznatky i lidem, kteří už mají něco o klimatické krizi načtené. Je z mého pohledu, tzn. z pohledu běžného čtenáře, psaná poutavým stylem, přiměřeně naléhavá, a přitom nepůsobí kazatelsky.
Samozřejmě každý, kdo knihu přečte, ať už z odborné nebo laické veřejnosti, si vytvoří vlastní názor, který může být odlišný.
Já ji doporučuji všem, kteří mají zájem zlepšovat svoje vlastní zdraví a zdraví naší planety – momentálně jediné, kterou pro život máme.
Ze slovenského originálu přeložila Radka Ledecká.