The Tusks of Extinction

Štěpán Tůma

Vedoucí obchodního oddělení

30 článků

12. února 2025

Hrátky s DNA připomínající Jurský park 22. století.
Je vědecký přístup klíčem k záchraně ekosystému, nebo si lidé stále jen hrají na Boha?

The Tusks of Extinction

První knihu, kterou jsem od Raye Naylera četl, byla Mountain in the Sea, která s realismem autorovi vlastním naznačuje, jak by mohl vypadat kontakt s jiným inteligentním druhem. Nepomáhá si berličkami mašinek, které překládají kdejaké jazyky, ani nesahá k super-inteligentním strojům – rád nechává stav věcí komplikovaný, těžko čitelný a strašidelně opravdový. Jestli se mu něco v jeho debutu povedlo, tak nastínit právě onu děsivost – zkrátka si nebudeme rozumět, ale ani nebudeme moci.

A právě proto jsem se těšil s čím přijde v  The Tusks of Extinction.

Zápletka zní šíleně. Rusům se povedlo znovuoživit (reinkarnovat?) mamuty. Jenže jak prehistorické zvíře naučit žít, jako žili opravdoví mamuti? Pokud se totiž nepřizpůsobí nové podobě světa, znovu vyhynou – „slonovina“ vzácnější zlata. Řešení najde ryze Naylerovské: Vědci do mozku mamuta nahrají digitalizované vědomí doktorky Damiry Khismatulinové, kterou zavraždili pytláci, když chránila stádo jiného takřka vyhubeného druhu, slonů.

Kdo jiný by měl mamuty naučit přežít než ten, kdo už se jednou pro dobro zvířecí říše obětoval?

Novela nemá ani sto stran, a přesto se nečte snadno. Ne proto, že by byla špatně napsaná, ale protože mezi řádky najdete daleko víc, než se na první pohled zdá, byť hlavní sdělení je jasné: „Nehasme požáry, předcházejme jim!“ Uvařte si čaj, zalezte si do svého oblíbeného koutku a nenechte se rušit. Abyste knihu docenili, budete potřebovat klid na přemýšlení.

Navíc text je nepříjemně aktuální. Vzpomeňme neslavný návrat vlků do Evropy. Podívejme se k sousedům na Slovensko, kde vrcholného predátora, který udržuje rovnováhu v ekosystému, opět střílejí. Poučí se člověk někdy?

Tusks of Extinction

Nayler Ray

AngličtinaPevná vazba

St Martin's Press

ISBN: 9781250855527

Na objednávku

Předpokládané dodání v pondělí, 14. dubna 2025

Na objednávku

Předpokládané dodání v pondělí, 14. dubna 2025

620 Kč -10 %

Nayler zasahuje přesně svůj cíl, když zobrazuje „hrdiny“ alá Hemmingway, kteří se ve svém mačo-přesvědčení vydávají skolit právě mamuta. Trofej přináší obskurní radost ze smrti. Adrenalin, dobrodružství nepodobné sjezdu divoké řeky Dickeyho Deliverence. Hrozivá je i představa, že spolu s mamutem se pytláci chystají zastřelit i digitalizované vědomí doktorky Damiry. Sladká nevědomost? Nebo ne?

„Have you ever heard of mammoths doing that… attacking people like that? It was like they hunted us.“
„Mammoths are extinct, boy. Nobody knows nothing about what they might have done when they were around. And these things are not mammoths…“

Jestli něčím kniha trpí, tak nedostatkem prokreslení postav. Délka textu nedovoluje jít do hloubky, a protože se valná většina knihy věnuje vzpomínkám doktorky, ostatní protagonisté působí nedotaženě. Ruský pár lovců tak přesto, že se nacházíme ve 22. století, nebo možná právě proto, není příliš věrohodný (Rusko, chápete?). Mladý pytlák, který se k mamutům přidá, také nepřinese hlubší pochopení, proto závěrečná scéna, která by v delším textu mohla rezonovat a snad i rozplakat, jen plyne.

Kolem a kolem jedná se o příběh, který má co říct, je neotřelý a opět nese ekologický přesah, ten mi však v tomto případě místy klouže mezi prsty. Je stvoření vyhynulých druhů cesta? A může vůbec být? Podle mě ne. Pokud se dramaticky nezmění naše hodnoty a postoje, ani sebelepší technologie „nás“ nezachrání. Ale jestli tohle je sdělení Naylerova textu, budete muset vyčíst mezi řádky sami.